Autobus 706 RTO od Brekiny upravený na Faller car system

   Obohatil jsem silniční provoz na svém kolejišti o autobus 706 RTO od firmy Brekina

       

Do autobusu jsem namontoval pohon a přední nápravu od firmy Faller car system

           

Lokomotiva 399.006 depa Děčín

Lokomotiva je postavena  z odlitku na pojezdu BR 01 - PIKO

Lokomotiva 476.003

Lokomotiva je postavena z odlitku od pana Máši na pojezdu z BR 41 - PIKO

Mé modelové kolejiště H0

Modelové kolejiště ve velikosti H0 bylo vždy mým snem, u rodičů na to nebyl prostor, později zase  nebyl čas. Nyní se tomu konečně mohu věnovat, snažím se vytvořit obraz železnice 70. let, která mi  přijdou nejpestřejší, po kolejích se pohybovala trakce parní, elektrická i motorová a lokomotivy měli ještě slušivé původní nátěry.

Dojnice

Rozpracovaná lokomotiva 476.0 - odlitek od pana Máši,
pojezd upravený z BR41.

Lokomotiva T 669.0 od firmy PIKO.

E 499.015 postavil jsem ji z odlitku pana Číže.

Lokomotiva T 478.3 od firmy ČS Train.

Rozpracovaná lokomotiva  E 499.1016 - odlitek pan Máša.

Rozpracovaná lokomotiva 498.102 depa Plzeň - odlitek kotle
pan Číž, odlitek rámu od pana Máši.

Další fáze prací na lokomotivě  498.102

Lokomotiva 556.0316, vyrobil jsem ji z odlitku pana Číže,
rám je použit z BR 52 - PIKO, pohon jsem umístil do lokomotivy.

Lokomotiva 477.005 ve stavu po vyrobení, lokomotivu jsem
zhotovil celou z polystyrenových desek a plechu, kola pocházejí
z lokomotivy BR 41 od firmy PIKO.

Rozpracovaná lokomotiva 477.047 depa Česká Lípa, odlitek od
pana Máši na upraveném spodku BR 66 od firmy PIKO.

Autobus RTO s pohonem od firmy Faller, vlek jsem postavil z
polystyrenových desek.

Rozpracovaný motorový vůz M 131.1 z odlitku

Lokomotiva E 469.1054 z odlitku od pana Máši.

E499.015, lokomotivu jsem vyrobil z odlitku pana Číže

E499.2054 depa Ústí nad Labem, lokomotivu jsem vyrobil z odlitku
pana Máši.

Model jednoho z posledních děčínských štokrů - 556.0316

Štokr 556.0316 v depu Děčín na jaře v roce 1981, v pozadí tendr 932.323 lokomotivy 475.179, obě dosud zatopené a v občasném provozu.

Surový odlitek 

Výšku tendru jsem musel upravit podle podle měřítka podélným řezem a odstraněním asi tří milimetrů vodních van.

Obě části rozříznutého tendru po odbroušení části vany.

Tendr po opětovném slepení obou částí

Odlitek kotle po odstranění čelníku posazený na pojezd z lokomotivy BR 52 firmy Gützold.

Vrátil jsem se k pohonu umístěnému do lokomotivy včetně motoru.

Pohon jsem umístil do původního rámu BR 52.

Rám jsem zesílil vrstvou plastu shora a kovovým rámečkem na spodku.

Na všechny nápravy jsem umístil ozubená kola.

Mezi nápravy upevnil vložená ozubená kola.

Celý čelník včetně schůdků jsem vyrobil nový z kovu

Blok válců jsem použil z BR 52, ale bylo nutno upravit přední víka válců i šoupátek.

Musel jsem na válce vyrobit nové výfukové potrubí z válců do dyšny.

Výroba podvozku tendru.

Přední podvozek tendru je otočný a částečně výkyvný zadní podvozek je pevný.

Upravený rám lokomotivy BR 52

Upravené válce z BR 52 - Gützold.

Podvozek předního běhounu.

Původní rám BR 52 zesílený polystyrenovou destičkou.

Na rám jsem upevnil sběrače proudu u všech náprav.

Rám jsem zesílil  polystyrenovými destičkami i z vnitřní strany

Na uzavření rámu od spodu jsem vyrobil pomocný kovový rám, na který jsem upevnil plast se zdržemi.

Na všechny nápravy jsem narazil ozubená kola.

Ozubená kola mi vyrobil na objednávku pan Šátek, jsou širší než je běžné, aby při posuvu náprav v obloucích, nevyskočily ze záběru.

Použil jsem běžný motor zakoupený na burze.

Pomocný rám pro šnekové kolo, poháněné motorem.

Upravený heusingerův rozvod z BR 52 - Gützold, přidáno horní pravítko a vyrobena nová kulisa.

Nový kovový čelník upevněný k ochozům.

Světla vyrobena z tenčí měděné náplně od propisovačky a jsou do nich vletovány led diody.

Vyrobeno parní potrubí k výfukovému injektoru Metcalfe.

Celý kotel jsem přebrušoval jemným smirkovým papírem.

Tendr má světla také osvětlená led diodami, které jsou napájené z podvozku tendru. Odpadá tím nutnost vodivého propojení mezi tendrem a lokomotivou, což usnadňuje manipulaci s lokomotivou.

Odběr proudu pro světla na tendru je veden z jednostraně izolovaných dvojkolí. Jeden pól sbírá zadní pevný podvozek, druhý pól přední otočný a posuvný podvozek.

Na válcích z BR 52 bylo nutno vyrobit nová přední víka válců i šoupátkových komor.

Lokomotiva je připravena k nastříkání základní barvou, světla zaslepena.

Prostor uvnitř kotle jsem vyplnil olověnými závažími.

Lokomotiva v základním nátěru.

Lokomotiva je kompletní a nastříkaná.

Kola jsem natřel nejprve černou barvou, do které jsem přidal trochu hnědé. Po zaschnutí jsem natřel protizávaží a přední části paprsků červenou barvou, do které jsem přimísil trochu černé. Na fotografiích provozních lokomotiv byly většinou částečně vyčištěny  jen tyto vystupující plochy. I když na mém skutečném štokru 556.0316 v závěru provozu nevyčistil nikdo nic, až do jeho zrušení.  

Tyče rozvodu jsem přetřel černou barvou smíchanou s šedou a trochou okru. I když byly na skutečných lokomotivách rozvodové tyče čištěné, stejně na fotografiích působí skoro jako černé.

Lokomotivu i tendr jsem jako první ze svých parních lokomotiv opatřil červenými linkami, použil jsem na to obtisky určené pro velikost TT, mělo to výhodu, že jsou poměrně tenké, ale rozměrově nepasovaly a musel jsem většinu linek poskládat z několika kousků.

Na lokomotivě dosud chybí některé nápisy a znaky Škoda na obou uších. Budou doplněny.

Ještě váhám, zda lokomotivu opatřit patinou, či ne, rozhodně by jí to prospělo, ale protože vím, jak úzká je hranice mezi patinou a upatlaností, zatím jsem se k tomu neodhodlal. 

Neměl jsem v úmyslu vyrobit lokomotivu, která by konkurovala štokru od Elkomu, ale lokomotivu pro běžný provoz na modelovém kolejišti. Nemalou výhodou tohoto provedení je, že celá lokomotiva vyšla včetně dílů z lokomotivy BR 52, odlitků, obtisků, motoru a ozubených kol na něco okolo 2000 kč.